Write challange -- 17 day

2. března 2014 v 10:59 | Anika Rodriguez |  write challange
17.day of Write challange...






Buenos dias, téma cestování časem se mi velice líbí a docela se těším co na tohle téma asi tak vymyslím... " V příběhu použí cestování časem."

Musel jsem si pohnout za námi běželi vesničani z vidlemi. Zakopával jsem o kameny a o kmeny stromů kterými byla lesní ceta pořádně rozbouraná. Každou chvíli po mě někdo hodil kus ostrého kamene nebo klacku a já se mu o chlup vyhnul. Vidle za mnou chrastili a plameny z loučí se mihotaly a dělali velké stíny.Už když jsem procházel portálem věděl jsem že to v minulosti moc dobře nedopadne, ale já jsem nebyl ten kdo do minulost chtěl jít.Šťouchnul mě tam Cole když mi chtl ukázat jak vypadal středověk. Jestli se odtud dostanu živý a zdravý tak mu dám co proto.
Kdybych mi nezačala hrát písnička v mobilu zrovna když kolem mě stálo spousty vesničanů nemusel bych těď běžet lesem a uhýbat letícím kamenům.
Za mnou se ozývali výkřiky a známky větší zuřivost.Mysleli si že jsem čaroděj a teď mě chtějí upálit nebo zabít a já nemám na to vysvětovat jim odkud jsem. Vítr mě švihal do obličeje a do vlasů se mi motaly větvičky a jehlíčí ze stromů.
Podařilo si mi dostat menší náskok pře rorozzuřenými vesničanami. Když jsem hrál Village Escape nikdy jsme si nemyslel že si to zkusím na živo. Prudce jsme zahnul do prava do hustého lesa protože se jim tam bude hůře pohybovat s těmi loučemi. Srdce jsem měl skoro na jazyku a plíce mi už skoro vůbec nebrali vzduch takže jsem už asi půl minuty běžel bez dechu. Divil jsem se že jsem ještě neomdlel.Tělocvik nebyl můj oblíbený předmět, ne že bych neuměl běhat nebo tak nějak jen mě to narozdíl od ostatních nebavilo.
Pár metrů přede mnou jsem konečně spatřil starou schátralou chatrč uvnitř lesa ve které jsem se objevil když jsem prošel portálem.
Rychle jsem prokličoval přes keře a rozrostlou růži která se táhla přes celou chatrč a vtrhl do vnitř. Měl jsem šťestí! Portál tu stál a svou září osvětloval celou rozpadlou místnost. Fialová záře stoupala do každémo rohu v chatrči.
Nepříjemně mě rozbolelo břicho jak jsem celou dobu nedýchal.Zalapal jsem po dechu a snažil se neomdlet.
Natáhl jsem ruku a portál mě začal pohlcovat.Po těle se mi rozlehlo brnění které postupně sílilo.Byl jsem září velice blízko takže jsem si musel zakrýt oči.Tělo mi začal brněl celé a já stál celý v portále. Bylo to přesně naplánované a portál mě portoval zpět do přítomnosti. Strávil jsem tu pár dní a snačilo mi to. Cole mi nebude věřit co jsem tu všechno zažil.
Zář mě donutila zavřít oči a moje tělo za několik vteřin brnět přestalo. Vyšel jsem kousek od portálu a otevíral oči. N rukách a na obličeji jsem pocítil veliký chlad a zimu. Mráz mě štípal do tváře a já jsem otevřel oči. Místnost byla celá zorbourná a knihy a spisy byli rozházené po zemi. Když jsem se otoči na portál zdálo se že ho chtěl někdo zničit. Vypadalo to tu jak po tornádu.
"Co se tu stalo?" zašeptl jsme si pro sebe a rozhlédl se pořádně po rozházené místnosti.Najednou se ozvali něčí pomalé a opatrné kroky. "Zeke?! Ty ses vrátil!" vykřikl někdo slabým hlasem a já se prudce otočil. Kousek přede mnou stál šedovlasý stařík s tváří od vrásek a vousy dlouhými že by se z toho dal uplést cop. My se známe? Nikdy jsem nikoho takového neviděl, ale pak jsem si začal dávat věci dokupy. Tohle je Cole!
"Cole?" zeptal jsem se a doufal že se jen pletu, ale staří pouze smutně zakýval hlavou.
Co se tu stalo?!....

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama