Write challange -- 6.day

19. února 2014 v 20:15 | Anika Rodriguez |  write challange
Write challange ---> Napiš příběh se začátkem "Nedočkavě pohlédl na své hodinky..."....

Buenos dias, den byl dnes dlouhý, ale já to ustala a jsem tu...

Nedočkavě pohlédl na své hodinky a rozešel se dál do temnoty města. S vlasy si mi hrál schlabí větřík který profukoval skrz úzké uličky města.Nemohl jsem uvěřit co vidím.Můj jediný zachránce se beze slova obrátil a odešel zpět do přítomnosti a mě nechal tu v chladné budoucnosti.Chtělo se mi brečet, ale přes všechno to pokušení se schoulit do klubíčka a pobrečet si jsem musel vyrazit na cestu dříve než bude pozdě. Jediný můj osud je tady..v budoucnosti. Utrousil jsem pár slz a rozešel se druhou stranou do té osvětlené a chráněné části města.
Když jsem jsem poprvé přišel nebo spíše když mě sem vtáhli myslel jsme že spím, ale myla to krutá budoucnost.Všechno co jsme si mohli představovat jen v pekle bylo tu.Budoucnost není hezká!Šel jsme se slabými kroky k bránám města a přemýšlel o tom muži s hodinkami. Jak se tak rychle dostal sem přímo za brány? Strážci nenechají projít nikoho kromě mě a pár dalších lidí. Věděl jsme kdo to byl a věřil jsme mu že mě tu nenechá, ale zklamal! Zadržoval jsem slzy a šel hrdě za brány do chráněné části.
Brány se pomalu začali otevírat a za nimi se vynořilo město beze jména.Ulice svítili malými světly a na ulici se váleli kusy zdí a pod nimi mrtvé těla žen a dětí.Většina mužů co tu žila šli bránit město a tam zemřeli.Po té co do města vtrhli Rebeldes zdrancovali skoro celé město jen kvůli mě! Hledali mě a já tu nebyl. Kdybych to mohl změnit a být tu když mě hledali, udělal bych to! Byl bych tu a dokonce bych se jim sám nabídl, ale teď je pozdě.
Jediná šance jak se sejít s Pánem Tmy je dostat se zpět do přítomnosti.Pokračoval jsem stále dál a dál musel jsme najít hlaní budovu. Tak je portál zpět.Ten chlap si řekl předtím než odešel že jedine ten kdo chce zachránit někoho projde zpět. Musel jsem to být já nikdy mě to, ale nenapadlo.Měl jsme v hlavě jasný cíl. Mezi kusy zdí a zbořených domů jsme našel tu hlavní.Byl celkem v dbrém stavu protože ji chránilo kouzlo proti zniení.Vešel jsme rychle dovnitř a jediný co jsme uviděl byl portál.Ten portál pro mě znamenal naději, ale i sebecraždu.Vrátím- li se zpět všichni půjdou po mě a já už nebudu mít svoje schopnosti.Budu bezbraný! Zhluboka jsme se nadechl a postavil přímo před fialovou vodu které stéhala po hliníkových rámech dolů. Viděl jsem tam minulost ještě před tím než jsme zjistil co jsem zač.Vydechl jsem a udělal osudový krok do přítomnosti.Bude taková jakou si pamatuji? Nebo bude pekelná?
Udělal jsme krok a kolem mě se linula fialová záře která mě pohltila.Před očima jsem uviděl všechny hhrůzné věci co se stali v minulosti.Děsilo mě to! Jakoby někdo chtěl abych se tam nevrátil abych zůstal tu ve městě které jsem zničil.
Moje kolena se najednou seznámila z další tvrdou podlahou.Oči mi přivykli na světlo a mě se v tu chvíli zatajil dech.Byl jsem ve škole! Přímo tam kde mi tenkrát pan Ross řekl co jsem a co je mou budoucností.Vůbec jsem mu nevěřil ale pak jak mě tam dostal uvěřil jsem. Bylo to jako celé století co jsem tu nebyl. Moje myšlenky se začali spojovat se zrakem a já jakobych viděl sebe a Jamese jak běžíme po téhle třídě a házíme po sobě houbu.Pousmál jsem se při té myšlence a slzám jsem se již neubránil.Pohlédl jsem na chodbu která se linula docela daleko po celé škole.Ty pocity co jsem po 5 letech měl byli jako na houpačce. Bylo mi líto že jsem si to tu neužil více.Kažý den jsem chodil s odporem do školy a lituji toho.
"Pochopil jsi! Jsme velice rád!" ozvalo se za mnou a já ucítil mrtvolný zápach.Bleskově jsme se otočil a uviděl Pána Tmy.Jeho hábit visel až na zem a celý vál i když tu vůbec vítr nebyl.Moje srdce začalo divoce bojovat o kyslík. Zase mu čelím.Jednou jsem to vyhrál, ale teď je můj konec.
"Ano, pochopil."kývl jsem na souhlas a stisl nervozně pěsť.
"Jak hezké!Zakončit to tam kde to začalo...Pamatuješ? Před 5 lety. Ty a tvůj nejlepší přítel James..." Pán Tmy uměl hrát na city jakmile jsem uslyšel jeho jméno chtl jsem brečet, ale né před ním.
"Nechte Jamese napokoji!"zařval jsem ostře na něj a rozlobil se.Mohl ho nechat .James je mrtví tak ať tak i zůstane.Jenom tak má a bude mít v budoucnosti klid.
Už v tu chvíli jsem tušil že to bude krvavý boj .Nechť štěstina stojí na mé straně!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama