Write challange-- 2.day

15. února 2014 v 12:27 | Anika Rodriguez |  write challange
Write challange ---> Napiš FanFiction..

Buenos dias, tak na tohle jsem se hodně těšila. Psaní FF je pro mě opravdu super zábava. A když už jsem se zamilovala do toho Darrena Shana tak je tu "pokračování " na poslední díl kdy on umírá :(Ovšem trochu jsem to pozměnila, ale to je účal FanFiction.Pokud se toto vyvede tak jsme schopna to zařadit jako stálé FF zde do rubrik. Jo a ještě pokud je tu někdo komu se to tak líbí jak to celé skončilo raději to nečtěte protože v tomto FF Marlaugh žije aby to pasovalo a kdo si myslí stále že O .Sudd je hodný strýček tak taky raději nečtěte!
Ležím na zemi a skrz šedivou kůži se koukám na hvězdy. Není už možnost uniku. O.Sudd to vždy tak chtěl a co já vím třeba za pár let se stane můj příběh znova.Možná místo mě to bude dívka která bude dost odvážná ukradnout upírovi pavouka. Přemýšlel jsme nad vším možným. Zajímalo by mě jestli mají v Ráji pavouky. Slyším kroky kousek ode mě a tak se ohlídnu tou stranou. Byl to pan Sudd stál tam a koukla se na mě jak umírám.Měl jsem chuť tam jít a pořádně se mu pomstít za to co udělal mě, Debbie a panu Crepsleymu(Hroozley), ale musel jsme to nechat být. Stejně už není uniku nemůžu pohnout hlavou natož se celý zvedout a jít tam. Díval se na mě a na tváři měl zákeřný úsměv. Už od začátku věděl jak to dopadne kdysi jsem si myslel že za všechno mohla Okta, ale ve skutečnosti za tím byl O.Sudd.Jediné co jsme mohl udělat odvrátit pohled jinam.
"Desmonde !?" uslyšel jsem hlubší hlas a překvapeně se ohledl do zadu.Chvíli mi to trvalo kvůli tělu které již celé leželo na zemi skoro v prachu.
"Lartene! Ty žiješ?" ozval se pan Sudd a já si to konečně uvědomil.Přímo přede pár metrů přede mnou stál můj přítel a učitel v klasicky červeném oblečení a s oranžovým ježkem. Pan Crepsley! On žije!? Moje pusa by klesla o metr kdyby jen mohla.Můj zrak mě ještě nešálil opravdu kousek ode mě stál pan Crepsley. Pan Sudd byl nesmírně překvapený šlo to vidět z jeho výrazu jakoby se ho bál.
"Ano..žiju.Překvapivé co?" odpověděl naprosto klidným hlasem s kapkou ironie. Moje tělo ho chtělo obejmout a říc mu jak mi chyběl a co pro mě znamená, ale nemohlo.Jediné co mohlo je se koukat a čekat až zemřu.Teď když jsem ale viděl Crepsleyho nechci zemřít! Crepsley se na mě kouknut a šáhl do kapsy. Z kapsy vytáhl malou lahvičku podobnou té co vytáhl tehdy když jsme plánovali mou smrt. Rozmáchl se rukou a hodil mi jí přímo před obličej.Lahvička modré tekutiny se dokutále před můj obličej a já přes velkou bolest natáhl ruku a chytil jí.Bolest mi prostoupila rukou a celým tělem Nevěděl jsem co to je a tak jsem se na to jen koukal.Modrá a blýskavá voda se převalovala dokola. "Ne!Ne! Ty nemáš žít stejně jako on.Má vás někdo nahradit tak je to psáno!" vyštěkl pan Sudd a začal evidentně být hodně naštvaný. Ječel že by to rvalo uši kdybych si na to nezvykl. Když jsme se kouknut na Crepsleyho nevypadal že by ho to překvapilo stále měl na koutku úst pokřivený a pobavený úsměv. Teď jsem se mohl zákařně usmívat já. Crepsley se na mě podíval a řekl " Darrene vypij to rychle...než umřeš" Podíval jsem se na lahvičku a otevřel jí z posledních sil. Proč to mám ale vypít? Je to protijed? Můžu dál pak žít? Otázek v tom bylo strašně moc ale času málo. Nezbývalo mi nic jiného než to zkusit. Naklonil jsme lahvičku a vypil jsem ji najednou. Z počátku jsme nic necítil ale o pár vteřin mě začalo všechno pálit víc než předtím. Bolest co jse měl teď se nedala srovnat s předtím.Bylo mi horko jako bych procházel peklem. Svíjel jsme se do klubička a doufal že mi alespoň trošku to pomůže od bolesti, ale měl jsme pocit že se to ještě zhoršilo. Co se se mnou dělo? Chvíli jakoby se nic nedělo a najednou bolest zmizela jak se objevila.Ležel jsem úplně bez bolestně na zemi a koukal na nebe. Najednou jsem se začal měnit, ale bezbolestně. Zavřel jsme oči a chvíli přečkavál.Cítil jsme jak se mi všechno mění.Obličej, nohy i celé tělo.Ucitíl jsme po dlouhé době chlad na obličeji. Vítr mi švihal po tváři a já ucítil že mám energii. Byl jsem nabitý energií. Vztáhnul jsem ruce před sebe a nemohl uvěřit tomu co jsem viděl. Měl jsem bledou a béžovou kůži a všech 5 prstů na jedné ruce. Užjsme nebyl lidička byljsem zase Darren Shan ten upír nebo poloupír nevím do jaké doby mi tělo ten jed vrátil.Radostně jsem pohlédl na Crepsleyho a nemohl se přestat smát a radovat. My jsme přemohli samotný osud. Konečně jsme měl šanci se rozeběhnout za Crepsleym a říct mu jak mi chyběl.Pomalu jsem se zvedl protože kdybych se prudce zvedl všechno by mě rozbolelo. Stál jsem zase na svých nohách o hodně výš než když jsem byl Lidička.Prohrábnul jsem si vlasy abych se ujistil že se mi všechno vrátilo. Bylo to divné zase ucítit své vlasy a cítit vítr ve tváři.Znava jsme pohlédl na Crepsleyho a rozeběhnul jsem se za ním. Spíše jsem na něj skoro spadl ale ubrzdil jsem to a stál jsme kousek od něj.Jakoby se zastavil čas. Jakoby jsem se vrátil do doby před tou smrtí v Jeskyni. Chtěl jsem stát takhle třeba hodinu ale v tom jsem spatřil Marlaugha. Už to bylo přes 13 let co jsme ho neviděl, ale ho bych poznal vždycky.
"Crepsley pozor!" zakřičel jsem a připravoval se opět po dlouhé době bojovat, ale Crepsley se jen otočil a stál naprostov klidu jen se na mě koukal a zakroutil hlavou.
"Klid! Darrene.Právě ses vrátil do svého života a navíc upíři podepsali na Upíří hoře mírové smlouvy je konec bojů. My se nepleteme do nich a oni do nás!" řekl pobaveně a chytil mě za rameno.Mírová smluva? Něco takového existuje. Ale jak jsem měl vampům věřit? Co když to podepsali jen tak a teď nás chctějí zabít!? Trošku jsme je uklidnil ale byl jsme stále ve střehu kdyby se něco změnilo. Koukl jsem se na pana Sudda který zatím rudnul vzteky že není po jeho. Bylo to dost vtipné abych se rozesmál ale nějak jsem měl ještě stuhlou pusu. Všechno co se mělo stát se nestane. Pan Sudd se otočil a vykročil k černé limuzíně kterou jsem před tím neviděl.Chtěl jsem se proti němu rozeběhnout ale Crepsley mě zadržel. Pohlídl jsme se nervózně na Marlougha který se otočil ke Crepsleymu a popošel blíž.
" Necháme ho..chvilku a pak ho dohoníme!" řekl Marlough a ďábelsky se usmál.Možná to ani ďábelsky nebylo jen po těch letech nepřátelství e mi nechtělo věřit že by se usmířili tak snadno. Marlaugh zmizel někde ve městě. Pohlédl jsme na Crepsleyho a měl jsm v hlavě tolik otázek a vět co mu chci říct."Já.." začal jsem
"Klid.. nech si to dolů do divadla..zachvíli je den" skočil mi do řeči Crepsley a oba jsme vyšli do divadla tam kde to kdysi začalo...možná že tohle je nový začátek!



No...není to jedna z nejlepších co jsme kdy psala ale je to psané narychlo. Vůbec jsme nevěděla jak oživit starého Darrena Shana a tak jsme musela zvolit tutu techniku.Já spíše vím co se bude dít potom co O.Sudda dostihne...osud.

Pokud si chcete přečíst lepší FF tentokrát z Buffy,the vampire slayer můžete jít sem

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama