Write challange ---1.day

14. února 2014 v 15:52 | Anika Rodriguez |  write challange
Write challange ---> Napiš pohádku..

Buenos dias..začnu již dnes protože mne něco na toto téma napadlo i když pohádka není mou parketou. A začnu klasicky jako ve všech příbězích...jo je to spíše takový "horor" ale přece to psal i H. Ch. Andersen opět mne omluvte za čárky ;) ještě jsme se je neučili

Před dávnými časy kdy ještě lidé neměli elektřinu a věřili v noční monstra žili staří lidé. Babička a dědeček měli práci v dalekém městě a chodívali tam pracovat každý den aby si vůbec něco vydělali na chleba. A jako každý den se vydali tedy do města prodávat zboží. Bohužel toto město bylo docela daleko a nejkratší cesta vedla přes les. Ve dne jim to nevadilo ovšem v noci když chodili domů chtěli být doma před půlnocí protože se v té době věřilo že duchové chodí o půlnoci. No a tak přes celý den prodávali a prodávali. A když se chystala noc tak se jednoduše zbalili zapalili lucerničku a chtěli vyrazit na cestu. Ještě před tím než vyrazili se ale dědeček musel stavit na radnici aby podepsal nějakou tu smlouvu a tak se to na několik minut protáhlo.
Když bylo vše podepsané a oba se chystali na cestu věděli že to do půlnoci nestihnout a že doma budou po půlnoci.Nic naplat museli vyrazit hned. Jak tak šli tak se nic zvláštního nedělo všechno bylo úplně normální jenže když už byli tam v půli cesty něco jim přeběhlo přes cestu.Bylo to tmavé a krčilo se to. Deděček i babička se velice lekli a chvíli se zastavili.
" Co to bylo?" zeptala se dědečka babička a pevněji stiskla lampičku.
"Nevím..možná nějaká srna nebo přerostlý zajíc" řekl s jistou nejistotou dědeček a pokračival dál.Na cestu jim svítil pouze měsíc protože jejich lampy nedosáhli tak daleko nanejvýš dva metry.Takže se domů orientovali pouze od měsíce a hvězd. Jak šli dál tak najednou jim zase něco proběhlo přes cestu tentokrát na jinou stranu. Oba se opět zastavili a divili se co to bylo.Mohla to být srna , ale proč by běhala ze strany na stranu. Nic jim nezbývalo a museli pokračovat dál i když za pár minut byla půlnoc. Šli stále dál a dál a cestou míjeli všechny stromy které byli velice strašidelné v té tmě.V krajině nic slyšet nebylo pouze jejich dech a kroky. V tom uviděli na cestě v dálce tmavou siluetu asi metr vysokou a pouze tam stála. Oba si mysleli že jde třeba o strom nebo o větší kus větve a pokračovali dál.Jak tak šli tak se ta silueta začala zvětšovat a každým krokem byla o půl metru větší. Jeden metr.Dva metry a nejednou měla 3 metry. Babička konečně s dědeškem spatřila co to bylo na cestě. Byla to silueta nějakého velkého tmavého chlapa v roztrhané kápi a z krvavých prstů ještě kapala krev. Tato bytost se shrozným vítrm lehla přes celou cestu a ležela tam.
"Co teď?" zajímala se napjatě babička a držela dědečka.
"Já nevím..zkusíme to obejít" řekl a pomali to začali obcházet. Když už byli na druhé straně oba se chystali jít dál najednou se postava zvedla a zaječela vysokým a písklavým hlasem. "Máte šťěstí že jste mne nepřekročili.Kdyby jste mne překročili roztrhala bych vás!" její hlas zněl hrůzně a babička s dědečkem na nic nečekali a běželi rychle domů.Od té doby už nikdy nechodí po tmě domů vzlášť ne o půlnoci.....



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama